29.1.2012, NAMASTE
... je indicky hinduisticky pozdrav. Ve chvili, kdy pozdravime, se okamzite bud zacnou mistni ptat, jestli mluvime hindsky a nebo rovnou na nas spusti tou jejich hatmatilkou. Tak jen boulime ocima a smejeme se, pak se zacnou smat i oni.
Je krasny slunecni den, je teplo tak prijemne akorat, zadnej hic vyrazime na prochazku a prohlidku starovekych piskovcovych chramu. Vcera jsme diky mistnim videly chramy v jizni casti a ted vyrazime na zapadni, nejhezci cast.
Vecer se pak balime a jedeme nocnim vlakem do Varanasi.Tam budeme nekdy kolem poledne a ozveme se zitra nebo az pozitri.
Ted uz mame do vlaku mistenku, ale protoze bylo plno, tak 12 hodin stravime s Boruvkou spolu na 1 ouzkym luzku. To bude celkem v pohode, pokud nebudeme mit primo nahore.
Spici vlaky totiz maji sezeni - lezeni dole, uprostred a uplne nahore. Dolu pod lavice slozime batohy a budeme doufat, ze mysim nas batoh bude uz natolik smrdet, ze si jej nevyhlidnou.
Mysi je ve vlaku tolik, ze je nema smysl ani pocitat, ani sledovat. A co krys je na nadrazi, obecne plati pravidlo, cim vetsi nadrazi, tim vetsi heges humida a vic krys v kolejisti. Ale jinak drahy fungujou dobre.
A hlavne, zitra je pondeli, pondeli, pondeli, pondeli. den, kdy vy teda jdete do prace, ale ju uz budu moc ... juchu, jupi, hopsa hejsa ... a co? To vam muzu povedet az v pondeli.
Z Kadzuraha zdravi Plha a Boruvka