BOUDA

Přimda



Kalendář

<< únor 2020 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29  

Novinky

Plžík s Borůvkou se opět vydaly na cestu, počtěte si jejich příspěvky ...

Po roce zas, přišel ten čas,
kdy do kasy boudy
přispěj s úsměvem zas ...
 
číslo účtu: 651 777 6001/5500
členové T.O. Pravé poledne: 500,-
ostatní kamarádi a kamarádky: 300,-

Odkazy

Bobešovo výlety do hor [›]
Kolibříci [›]
Foto Domažlice [›]
Fotoalbum Picasa [›]
PS Ptáčata Domažlice [›]
Octoginta Octo [›]
Krumlovský vodácký maraton [›]
PingFest [›]


CAJOVE PLANTAZE okoli Haputale a Ella

Dalsi ahoj s pisni na rtech: jen pro ten dnesni den, stoji za to zit ...

 

I kdyz se nam rano z tepleho klobouku nechtelo, rekly jsme si vstavat a cvicit a vydaly vstric dalsim zazitkum.

Nikde tu nemaji uschovny zavazadel, ale ani to neni prekazka, s usmevem pozadam prednostu stanice, ktery mundurem pripomina spis lodniho kapitana a i zde, v Elle, odkladame batohy a jdeme asi 2 kilometry po kolejich. Cestu doporucil primo kapitan nadrazi. Kazdy prazec je jinak vysoky, jinak vzdaleny a tak jdeme soustredene, aby se neco nepritrefilo. {asi se mi vecer o prazcich bude zdar} Hned za zeleznicnim mostem sebehneme dolu k policku se zelim a jdeme na Ella rock - vysoky kopec s dechberoucim vyhledem. Cestou nas zastavi a pak i naviguje strejda, co tu dela farmare, pro jednoho mistniho bohace. Jde s nami a ukazuje nam vse mozne. Anglicky umi fakt mizerne, ale i tak se dozvidame, spoustu veci o zdejsi prirode, o farmareni, cajovani a tak. Do prudkeho kopce ztracime na chvili Libusku, kterou neposloucha dech a vzdorovite zustava pod kopcem. Tak strejda zmizi v housti a vraci se se dvema sukovicema a podeli nas. Cestou nahoru mi dost otravovala, ale pri prudkem sestupu jsem ji dost ocenila.Sedime u nej pod striskou u policka a jen tupe sledujem dovadejici opice. Ma skvely vyhled, az budu v praci cucet do pocitace nebo z okna na kamiony, urcite si na to vzpomenu.

Zatim to pro me byl velmi hezky den, spoustu krasnych zazitku v prekrasne krajine. Trochu mrzutosti, ktere se daly cekat,kdyz si rekl o baksis. Pocitaly jsme s tim, a i jsme si vymyslely, kolik mu dame, ale nezdalo se mu to... no byl nasranej. Pak nam nekdo povida, ze turisti plati i 100 dolaru. No, to by mi muselo neco hodne spadnout na hlavu. Ale rozhodne nam to nekazi naladu. Cestou zpatky zjistuju, jak velky stesti ja vlastne mam... vlastne jako pokazdy.

Sjede mi noha z  jednoho prazce, kdybych padla jako kazdej, tak mam po fotaku, vyrazenej zub a pri mym stesti i zlomeny zebro. Jenze ja se stocila do vyvrtky a zapasovala jsem se mezi dva prazce. Skoda, ze jsem to nevidela. Smala jsem se jako jelito. Prvni reakce nebyla, jestli mi neco neni, ale jestli jsem nevylehla nejaky hovno... NEVYLEHLA A NIC MI NENI. Na boku se nevyspim, ale to prece neva, za tu srandu to stalo. Mit posr... jedinej kus obleceni {sukni} kterej tu mam, no potes, dojit na nadrazi jenom ve spodarach, asi by byl pofirunk.

Hezke dopoledne na venkove, ale mestecko Ella nas nijak neuchvatilo a tak jedeme do mensiho mestecka, spis vsi, Haputale.

V Emiratech pred letistem se nas jeden klucina zo SLovenska ptal, jestli mame neco zabukovanyho a naplanovanyho, nebo jestli jedeme jen tak na punk. No takze asi tak.  Obcas az pred vstupem do busu se rozhodujeme, kam se presuneme dal.  A ted jsme skoro jako hobousaci, sedime ve dverich jedouciho vlaku, protoze jinde nebylo misto, ale komu se stane, ze si pri jizde ve vlaku spali ruku od slunce. a ke vsemu tohle je udajne jedna z nejhezcich trati na svete, no nekupte to. A muzeme obe potvrdit, ze tahle trat je skutecne s nezapomenutelnym vyhledem.

Tak a co budeme delat dal sice trochu tusime, ale rozhodneme se az po veceri, protoze s plnym zaludkem to lip mysli.

Napiste mi na mail jak dopadl dnesni boj o medaile a vlastne jak se mate a jak to vypada s breznovou nadilkou snehu.

Z cajovych plantazi a krajiny plne kopcu zdravi Plha s neposr... sukni

Přidat příspěvek

Příspěvky

Ahoj cestovatelky!
Míša Becková | 20.2.2014 (12:55)
Ahoj cestovatelky! Tak zatím naprosto bezpečně kráčíte v našich šlépějích, na stejných místech jsme my byli před dvěma týdny, včetně výšlapu na Ella rock - my vyrazili taky po kolejích už za svítání, ale vzhledem k tomu, že jsme se zamotali do čajových plantáží jsme zakufrovali a v podstatě nás odchytil až jeden plantážník a přesto že nás dovedl až na kopec, cestou mi ošetřil spáleniny aloe vera a cestou dolů ode mě vyhnal kobru nechtěl ani rupii a to vypadal jako když týden nejedl a pár let mu nefunguje pračka / ostatně jako všichni v téhle oblasti /. Za celou dovolenou jsme nikomu nemuseli dát peníze, sam. ani za focení, řídili jsme se Kolbabovou poučkou - úsměv je valuta do celého světa a fungovalo to...Všichni naprosto vstřícní, místní mě hladili po spálených rukou, mnich mě pozval k sobě aby mi ukázal jak bydlí / v Mihintale /, na pobřeží mě vzal s sebou rybář ráno na lov a přesto že jsme sam. neustále naráželi na to, že nám všichni nabízeli různé výlety, suvenýry atd., tak takhle " vydělat" jsme jim dát nemuseli, všechno šlo spontánně, takže spíš pozor na různé podvodníky atd. dát 100 dolarů za výšlap na Ella rock je tedy velký údiv....Jinak pokud se pak chystáte přejíždět na jižní pláže, tak i když průvodci doporučují Mirisu,já doporučuju se tam.max ubytovat - spoustu možností za dobré ceny,ale skočit na místní bus a jet spíš do okolních vesnic, v Mirise je to jeden plážový bar na druhém, stačilo se nám vrátit na večeři, to dělají na pláži skvělí ryby a míchaný drinky za dobrý ceny ...Hezký zbytek cesty